Každý prostor má svůj skrytý potenciál. V případě tohoto morálně i technicky zastaralého bytu bylo nutné opustit kompromisy a přistoupit k radikálnímu řešení. Původní dispozici dominovala neefektivní, dvanáctimetrová chodba, která zbytečně ubírala cennou obytnou plochu. Přistoupili jsme proto ke kompletní rekonstrukci a přeskládání celého jádra. Odstraněním původních příček se prostor nadechl a nefunkční komunikační zónu nahradila plynulá linie minimalistických vestavěných skříní se skrytou technickou místností.
Klíčovým aspektem našeho návrhu bylo vedle maximalizace prostoru také razantní zvýšení psychologického komfortu. Ložnici, dříve vystavenou uličnímu hluku, jsme strategicky přesunuli do klidného vnitrobloku, čímž vznikla skutečná oáza klidu. Zvolená materiálová paleta – kombinující surové betonové stěrky, expresivní černobílý mramor a hřejivé tóny dubového dřeva – odráží náš rukopis Urban Sophistication.
